Průvodce křestními obřady.

Svátost křtu v římskokatolické církvi

 

Níže popsané symboly a obřady mohou mít i farní, regionální nebo rodinné odlišnosti. Tento text si neklade za cíl být doslovným manuálem, ale spíše zobrazit běžný průběh obřadu. Popis je zejména pro nejčastější případy - křest dítěte.
Obsah byl korigován P. Vojtěchem Eliášem a P.Pavlem Jančíkem. Popis průběhu obřadu udílení svátosti křtu je zčásti rovněž obrazem obřadnosti křtu praktikovaného P. Jiřím Reinsbergem v kostele sv. Havla a týnském chrámu Matky Boží. Textace vychází z dostupného, platně užívaného, liturgického textu schváleného v roce 1971 Otcem Františkem kardinálem Tomáškem. Popis rozhodně nemůže být náhradou za oficiální liturgické texty a pokyny biskupství.

 

 

 

Křestní svíce, ke cti Hospodinova jména posvěcená, svítí stále neslábnoucím jasem a rozhání tak temnotu noci. Její plamen vidí jitřní Vládce světla. Onen totiž Vládce světla, který nezná západu. Ten, který se vrátil z říše zemřelých a jasně zazářil lidskému rodu. Ten, který dává radost plnou a věčnou.

www.cestykatecheze.cz

 

Symboly křtu
Křestní voda – přírodní, čistá voda, zdravotně nezávadná voda upravená na vhodnou teplotu dle místních podmínek kostela/kaple; voda je symbolem života. V případě, že v křestní kapli je tekoucí pramen, je vhodné použít takovou čerstvou vodu. Svátost křtu probíhá buď litím vody na hlavu (dítěte) nebo ponořením obličeje (dospělého).


Křestní svíce
– slavnostní bílá svíce nebo svíce zhotovená ze včelího vosku (v doporučené délce cca 30cm), svíce může být i vkusně ozdobená; plamen svíce je znamením přítomnosti Boha a symbolem neuhasínající víry a naděje. Křestní svíce je také symbolem světla, kterým ten, kdo je pokřtěn, má zářit, být ostatním lidem příkladem lásky k bližnímu. Má být schopen se rozdávat stejně, jako sama sebe rozdává svíce formou světla z jejího hořícího vosku. Protože se jedná o slavnostní svíčku, která se obvykle zapaluje od Velikonočního paškálu (velká celoroční svíce), bývají tyto křestní svíčky zdobeny. Během svátosti křtu je křestní svíce zapalována o Velikonoční svíce – paškálu. Křestní svíce po křtu zůstává křtěnci, doporučuje se ji doma zapalovat při vhodných příležitostech k připomenutí křtu (narozeniny křtěnce). Svíce dle místních zvyklostí zajišťuje buď rodina, resp. často otec dítěte.
 

Křestní rouška - je bílá rouška (dítě) nebo bílý šál (dospělý), nebo je rovněž vhodná bílá košilka (u dospělého plátěná košile); křestní bílé roucho je symbolem důstojnosti a čistoty člověka. Ono symbolické bílé roucho má nově pokřtěný nosit bez poskvrny celým svým životem. Nedoporučuje se využívat universálních bílých oblečků, které by po obřadu nemohly zůstat pokřtěnému. Je vhodné, aby dítě či dospělý katechumen byli v době přijetí svátosti oblečeni v bílém oblečení. Křestní rouška zůstává křtěnci nebo kmotrovi (dle místních nebo rodinných zvyklostí.)

 

Křižmo – ve zlaté (kovové ) nádobce smě balzámu a olivového oleje svěceného na Zelený čtvrtek; křižmo je symbolem králů a vyvoleného Božího člověka. Křižmo přináší kněz a maže s ním obvykle temeno hlavy křtěného člověka.


Obřad křtu:
Křest se nejčastěji uděluje o Velikonoční vigilii nebo v neděli, neboť každá neděle je pro církev připomínkou velikonočního poselství. Křest se neuděluje v soukromých domech nebo porodnicích (kromě velmi závažných případů)! Křestní obřad je slavnostní radostná událost, tomu by měla odpovídat jak výzdoba kostela, tak o oblečení přítomných.


Vítání u vchodu do kostela
Dítě nesou ke křtu otec a matka, v doprovodu kmotra/kmotrů. Dle místních zvyklostí je mohou provázet prarodiče, nebo všechny děti přítomné v kostele. Rovněž dítě může nést právě kmotr. Dle možností může být miminko rovněž uloženo v kočárku. Takto se shromáždí u vchodu do kostela. Ostatní věřící již obvykle zaujmuli svá místa uvnitř kostela. Kněz s ministranty přijdou ke vchodu uvítat rodiče a dítě (nebo dospělého katechumena a kmotra/y).

Po obvyklém pozdravu a krátkém proslovu se kněz (K) zeptá rodičů (R):
K: „Jaké jméno jste se rozhodli svému dítěti dát ?“
R: „Vojtěch, Michael“
(nejdříve uvedou rodné jméno křtěného dítěte, pak zvolené křestní, případně více křestních jmen); na otázku musí odpovědět oba rodiče. Pokud podle místních nebo rodinných zvyklostí však dává jméno jiná osoba, například kmotr, odpoví místo obou rodičů tato osoba.
K: „Co pro svého Vojtěcha, Michaela od Boží církve žádáte ?“
R: „Křest“
na otázku odpoví oba rodiče, nebo jeden z nich.
K: „Chcete, aby byl Vojtěch, Michael pokřtěn. Tím na sebe berete odpovědnost, že jej vychováte ve víře v Pána Ježíše, že jej budete učit milovat Boha i bližního, jak nám to Pán Ježíš přikázal. Jste si této povinnosti vědomi ?!“
R: „Ano“
na otázku odpoví oba rodiče.
K: „A Vy chcete Vojtěchu, Michaelovi být kmotrem (KM). Jste připraven rodičům pomáhat ? “ 
KM: „Ano“ 
K: „Vojtěchu, Michaeli, církev Tě s radostí přijímá do svého společenství. V jejím jménu Tě označuji křížem, znamením našeho Spasitele, Ježíše Krista.“ Kněz udělá prsty pravé ruky kříž na čele křtěného člověka. 
K: „Také Vy, rodiče a kmotře, označte Vojtěcha, Michaela znamením Kristova kříže.“
Rodiče i kmotr udělá prsty (obvykle palcem) pravé ruky kříž na čele křtěného dítěte. Dle pokynů kněze mohou dítě označit křížem i přítomní prarodiče a děti. Prarodiče mají u křtu připomínat prameny lidského narození a přítomné děti jsou připomínkou Kristových slov „Nechte děti přijít ke mně, kdo nebude jako dítě, do Božího království nevejde.“
Za doprovodu vhodného zpěvu se poté ve slavnostním průvodu odebere kněz s rodiči, kmotrem a dítětem do kostela. Pro rodiče bývá obvykle vyhrazena první lavice naproti ambonu (pultíku odkud bude čteno evangelium). Průvod kostelem jde v pořadí: ministranti, rodiče a kmotr, kněz, ostatní děti či prarodiče.

Bohoslužba slova 
Čte se jeden nebo dva úryvky z Písma. Texty je možné vybrat např. z: Jan 3, 1-6 (VI) nebo Mt 28, 18-20 (II), Mk 1, 9-11 (III), Mk 10, 13-16 (IV) nebo je vhodné vybrat jiná místa Písma svatého, přejí-li si to rodiče anebo by to pro ně bylo užitečné. Texty je možné vybírat přímo z liturgických textů Křestních obřadů nebo je možné zvolit i přímo vhodné úryvky z Bible (po dohodě s knězem). Jedno ze čtení obvykle čte kmotr. V okamžiku, kdy kněz čte text evangelia, všichni přítomní stojí. 

Obvyklé pořadí:
Čtení – úryvek ze Starého nebo Nového Zákona (kmotr) 
Žalm – zpěv nebo recitace s odpovědí lidu (zpěvák, ministrant, jiná vhodná osoba)
Evangelium – úryvek z evangelií (kněz)


Po čteních má kněz promluvu k rodičům i shromážděným věřícím (kteří naslouchají v sedě). Lze očekávat dle místních zvyklostí, že část promluvy je důvěrná jen pro rodiče a kmotra.
Kněz pokračuje přednesem přímluv, které mohou být odlišné. Obvykle však obsahují krátký úvod a následně jednotlivé prosby, na které všichni věřící (V) odpovídají slovy „Prosíme Tě vyslyš nás“. Všichni v kostele stojí.


Přímluvy (ve stoje)

K: „Modleme se k našemu Pánu Ježíši Kristu za toto dítě, za sebe navzájem a za všechny lidi.“ „Prosíme Tě, Pane, za toto dítě: Dej mu účast na tajemství své smrti a svého vzkříšení.“
L: „Prosíme Tě vyslyš nás“
K: „Přijmi ho do společenství své církve“
L: „Prosíme Tě vyslyš nás“
K: „Upevni ho ve víře, ať vydává svědectví Tvému evangeliu“
L: „Prosíme Tě vyslyš nás“
K: „Doveď ho do věčné radosti ve svém království“
L: „Prosíme Tě vyslyš nás“
K: „Prosíme Tě, Pane, za rodiče a kmotra.“ „At tě věrně následují, aby tomuto dítěti dávali dobrý příklad.“
L: Prosíme Tě vyslyš nás“
K: „Prosíme tě, Pane, za rodinu, ve které bude dítě vyrůstat.“ „Ať v ní ustavičně přebývá tvá láska.“ 
L: Prosíme Tě vyslyš nás“
K: „Prosíme tě, Pane, za sebe i za všechny křesťany.“ „Obnov nás, ať si hlouběji uvědomujeme svůj křest.
L: Prosíme Tě vyslyš nás“
K: „Prosíme tě, Pane, za všechny lidi.“ „Ať mají účast na spáse, kterou jsi přinesl celému světu“.
L: Prosíme Tě vyslyš nás“ 


Vzývání svatých

Poté kněz vyzve přítomné k vzývání svatých. Běžně je tento text zpíván s odpověďmi shromážděných věřících. (nadále všichni přítomní v kostele stojí)
K: „Svatá Maria Matko Boží.“ L: „Oroduj za nás.“
K: „Svatý Josefe.“ L: „Oroduj za nás.“
(sv. Josef – pěstoun Ježíše Krista)
K: „Svatý Jene Křtiteli.“ L: „Oroduj za nás.“ (sv. Jan Křtitel – křtil Ježíše Krista ve vodách Jordánu)
K: „Svatí Petře a Pavle.“ L: „Orodujte za nás.“ (sv. Petr a sv. Pavel - apoštolové Ježíše Krista) 
K: „Svatý … jehož rodné jméno člověk má nést ….“ L: „Oroduj za nás.“ 
K: „Svatý … jehož křestní jméno člověk má nést ….“ L: „Oroduj za nás.“
(pokud má více křestních jmen jsou přidána obvykle i další křestní jména) 
K: „Svatý ... jemuž je zasvěcen kostel ….“ L: „Oroduj za nás.“
K: „Všichni svatí a světice Boží.“ L: „Orodujte za nás.“


Pomazání olejem křtěnců 

Po dokončení chvalozpěvu rodiče, kmotr s dítětem vyjdou z lavice a přejdou ke křtitelnici nebo místu, kde má být dítě pokřtěno. Kněz přejde k rodičům a dítěti a s rozepjatýma ruka se nahlas modlí. (přítomní věřící nadále stojí)

K: „Všemohoucí, věčný Bože, poslal jsi na svět svého vlastního Syna, aby zničil moc ducha zla a vyvedl nás z temnot do tvého podivuhodného světla. Skrze něho tě prosíme: Vysvoboď také toto dítě z viny, která od počátku tíží lidské pokolení. Ať je Vojtěch, Michael chrámem tvé slávy a Duch svatý ať v něm bydlí na věky věků.“
Kněz může užít rovněž i jiného textu modlitby.
Poté kněz vloží palec pravé ruky do nádobky s olejem katechumenů a poté pomazaným palcem označí dítě na hrudníku. Je vhodné, aby rodiče (obvykle maminka) odhalili na okamžik hrudník dítěte. Není vždy vhodné (zima atp.) hrudník dítěte odhalovat, kněz může dítě označit olejem na čele. Dle rozhodnutí kněze může být úkon pomazání vynechána nahrazen vkládáním rukou kněze na hlavu křtěného.

K: „Olej, kterým tě mažu, je znamením síly. Tvou silou ať je Kristus, náš Pán a Spasitel, který žije a kraluje na věky věků.“
V případě mazání na čele nebo vkládání rukou na hlavu křtěného kněz řekne: K: „Tvou silou ať je Kristus, náš Pán a Spasitel, který žije a kraluje na věky věků.“ 


Potom mlčky vkládá ruku na hlavu dítěte. Podobným způsobem (na čele s vkládáním rukou) bývají pomazány starší děti nebo dospělí katechumeni.

Pokud je v kostele velká zima, je vhodné, aby někdo z ministrantů přinesl do křestní nádoby nebo křtitelnice právě nyní - čerstvou, ale velmi teplou vodu. Teplota by měla být taková, aby v okamžiku křtu, voda byla vlažná. Od tohoto okamžiku do okamžiku křtu ještě uplyne cca 5-10minut, dle místních zvyklostí.


Křest
Doporučuje se, aby od tohoto okamžiku byly knězem k místu, kde probíhá křest, povolány všechny přítomné děti, které se rozestoupí dokola. Kněz poté se s rozepjatýma rukama nahlas modlí (všichni přítomní nadále stojí), aby Bůh posvětil vodu. 
(lze použít různé texty, např.:)
K: „Modleme se k Bohu Otci všemohoucímu, aby dal tomuto vyvolenému Vojtěchovi, Michaelovi život z vody a z Ducha svatého.“
K: „Všemohoucí věčný Bože, v tvých svátostech se věci, které jsi stvořil, stávají znamením tvé neviditelné moci a milosti. Vyslyš naše modlitby a posvěť vodu, kterou jsi od počátku připravoval k našemu křtu. Neboť už na počátku, když se tvůj Duch vznášel na vodami, vložil jsi, Bože, do vody život a požehnání. A když jsi v přívalech potopy zničil hřích, stala se voda znamením nové spravedlnosti a nového života. Když jsi převáděl svůj lid z egyptského otroctví Rudým mořem, myslel jsi na ty, kdo budou pokřtěni. A když byl Tvůj Syn pokřtěn vodou Jordánu, pomazal jsi ho Duchem svatým. Když visel na kříži, vytryskla z jeho probodeného srdce krev a voda a když vstal z mrtvých, dal učedníkům přikázání: Jděte a učte všechny národy a křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Shlédni tedy, Bože, na svou církev a otevři jí pramen vody, tryskající do života věčného. Kéž Tvůj svatý Duch učiní tuto vodu znamením milosti tvého jednorozeného Syna. Ať smyje všechno staré a špatné, aby ten, jehož jsi učinil svým obrazem, povstal z vody a z Ducha svatého jako nový člověk.“

Poté kněz vloží na dobu následující modlitby pravou ruku do vody, která má být posvěcena. Dle místního zvyku vkládá kněz do vody paškál.
K: „Prosíme Tě, Bože: Ať skrze tvého Syna, sestoupí do tohoto křestního pramene síla Ducha svatého, aby všichni, kdo budou ve křtu spolu s Kristem pohřbeni, ve křtu s ním také vstali ze smrti k životu. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.“
Všichni přítomní v kostele odpoví:
L: „Amen“ 
Kněz vyndá ruku z vody a obrátí se na rodiče a kmotra.

Text může být odlišný v případě velikonoční doby z důvody užití posvěcené vody z Velikonoční vigilie
K: „ Milí rodiče a kmotře. Přinesli (přivedli) jste toto dítě ke křtu, aby se stalo dítětem Božím. Aby hřích neohrozil Boží život, který bude vašemu dítěti dán a který v něm poroste, musíte před ním vydávat svědectví Kristu, slovem i životem. Když tedy podle své víry přijímáte tento úkol, rozpomeňte se na svůj křest, zřekněte se hříchu a vyznejte víru v Krista Ježíše; neboť to je víra církve a malé děti je možné křtít, jen když se církev za ně zaručí svou vírou.“

Na následující 3 otázky odpovídají nahlas rodiče a kmotr 3x slovem „ano“.
K: „Chcete žít ve svobodě dětí Božích a říkáte se proto hříchu ?“ nebo „Zříkáte se zlého ducha ?“
R a KM: „Ano.“
K: „Chcete, aby Vás nikdy hřích neovládl, a zříkáte se proto všeho, co k němu láká ?“ nebo „ I všeho, co působí ?“
R a KM: „Ano.“
K: „Zříkáte se tedy ducha zla a všeho, co působí a čím se pyšní ?“ nebo „ I všeho, čím se pyšní ?“
R a KM: „Ano.“

Na následující 3 otázky odpovídají nahlas rodiče a kmotr 3x slovem „věřím“. Současně s nimi v tichosti si odpoví i každý přítomný věřící. Pokud je jeden z rodičů nevěřící, nepožaduje se, aby na následující otázky odpovídal.
K: „Věříte v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země ?“
R a KM: „Věřím.“
K: „Věříte v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se narodil z Marie Panny, byl ukřižován a pohřben, vstal z mrtvých a sedí po pravici Otcově ?“
R a KM: „Věřím.“
K: „Věříte v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, věčný ?“
R a KM: „Věřím.“
K: „Tak věříme. Tak věří církve. A tuto víru vyznáváme, a ona je naší slávou v Kristu Ježíši, našem Pánu.“
L: „Amen“


K: „My všichni jsme s vámi nyní vyznali víru celé církve. Chcete, aby také Vojtěch, Michael byl v této víře pokřtěn ?“
R a KM: „Ano.“

Poté obvykle maminka odhalí celou hlavičku dítěte. Dle místních zvyklostí dítě drží v náručí obyvkle kmotr (nebo rodiče). Kmotr dítě mírně nakloní tak, aby hlavička byla lehce níže, než tělo; z praktického důvodu, aby voda litá knězem na hlavičku, nestékala dítěti na tělo a oblečení. Voda může stékat zpět přímo do křtitelnice nebo na vhodný kovový tácek vložený pod hlavičku dítěte, kterou drží ministrant nebo sám kněz. Za vhodnou teplotu vody odpovídá kněz !
Z praktického důvodu pro možnost fotografií se doporučuje, aby k dítěti v ten okamžik nebylo vztaženo příliš mnoho rukou, protože mohou zastiňovat prostor pro fotografa. 


Kněz nabere posvěcenou vodu z křtitelnice nebo křestní nádoby na 3x ji naleje dítěti na hlavičku se slovy:
K: „Vojtěchu, Michaeli, já tě křtím ve jménu Otce“
Poprvé polije hlavičku dítěte.

K: „i Syna“
Podruhé polije hlavičku dítěte.
K: „i Ducha svatého.“
Potřetí polije hlavičku dítěte.

Poté maminka dítěte nebo kmotr může jemně osušit hlavičku dítěte pouhým otřením vody. K tomu dostane v ten okamžik od kněze nebo ministranta bílý plátěný ubrousek. Dle místních zvyklostí otře vlásky přímo kněz. Vlásky však zůstávají nadále vlhké. 

V případě křtu větších dětí nebo dospělých, může samotný křest proběhnout jak litím vodu na hlavu, tak i lehkým ponořením obličeje pod hladinu nádoby. Tento úkon křtu ponořením je vhodnější, neboť právě „vynoření“ se z podhladiny má symbolizovat nový život. 
V případě křtu větších dětí nebo dospělých může křtěného z vody symbolicky pozvedat kmotr. V každém případě kmotr drží svoji pravou ruku na pravém rameni křtěnce po celou dobu takto prováděného křtu.

 

 

Pomazání křižmem
Poté se kněz znovu nahlas modlí. (všichni nadále stojí) 
K: „Všemohoucí Bůh tě vysvobodil z hříchu, dal ti život z vody a z Ducha svatého, přijal tě do společenství svého lidu. A jako pomazal svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, na kněze, proroka a krále, označuje posvátným olejem i Tebe, neboť patříš ke Kristu navěky.“
L: „Amen“

Kněz při těchto slovech (nebo mlčky po těchto slovech) pomaže dítěti temeno hlavy. Poté může maminka opět zahalit hlavičku dítěte.


Obléknutí bílého roucha

K: „Vojtěchu, Michaeli, Bůh tě oblékl v Krista a učinil z tebe nového člověka. Bílé roucho ať je znamením této důstojnosti. A rodiče a přátelé ať tě povzbuzují svědectvím slova i života, abys tuto důstojnost uchoval neporušenou na věky.“
L: „ Amen“

Kněz předá dítěti bílé roucho. Obvykle tímto bílým rouchem překryje dítěti tělo, u větších dětí nebo dospělých bývá toto roucho vkládáno na hlavu. Dle místních zvyklostí toto bílé roucho může tvořit i plátěná bílá košilka/košile, kterou pak pokřtěný člověk může oblíkat při zvláště významných rodinných příležitostech. Roucho nebo rouška musí být sněhobílá – jiná barva není přípustná. Pouze dle místních zvyků je přípustná úprava. Na roušce může být vyšitý (ne tištěný) vhodný symbol křtu nebo i jméno či datum křtu. Bílá barva je symbolem čistoty, čistoty duše právě pokřtěného člověka, neboť takový člověk je v ten okamžik zcela bez hříchu.
Roucho/roušku obstarávají rodiče. 

Po křtu zůstává rouška dítěti nebo ji dle rodinných nebo místních tradic dostává kmotr dítěte. Ten ji dle místních nebo rodinných tradic předává dítěti/svému kmotřenci v den jeho biřmování.

 

Předání hořící svíce
Kněz přistoupí k hořícímu paškálu, vyzve obvykle otce dítěte (nebo kmotra), aby zapálil od hořícího paškálu křestní svící dítěte (v případě křtu dospělých roli otci přebírá kmotr) a kněz řekne: 

K: „Světlo Kristovo.“ 
K: „ Rodiče a kmotře, církev od vás s důvěrou očekává, že budete světlo Kristovo v tomto dítěti opatrovat. Kéž Vojtěch, Michael vždycky chodí ve světle Kristově, kéž žije z víry až do konce a až Kristus přijde, kéž mu Vojtěch, Michael vyjde vstříc a se všemi svatými vejde do jeho věčného království.“

V případě, že křtitelnice nebo místo křtu není umístěno u hlavního oltáře, v presbytáři, následuje průvod kostelem do presbytáře v pořadí ministranti, přítomné děti, rodiče, kmotr s dítětem a kněz. Během tohoto průvodu, nebo i pokud průvod není realizován, je vhodné zazpívat následující tradiční zpěv nebo jinou vhodnou píseň: 
L: zpěv – „Vy kdo jste v Krista byli pokřtěni, v Krista jste se oblékli, aleluja, aleluja.“ 
Pokud je to potřebné, může tento text říci pouze kněz.

 


Modlitba Otče náš

Dle místních zvyklostí, rodiče i kmotr mohou předat dítě do náručí kněze, který se otočí směrem k hlavnímu oltáři. Kolem kněze se na obě strany do půlkruhu shromáždí opět všechny přítomné děti, čelem k oltáři, aby s za nově pokřtěné dítě modlili.

 

K: „Dobrotivý Otče, tohoto křesťana jednou pošleš – až bude biřmován - aby v plnosti Ducha svatého svědčil o tvém Synu, Ježíši Kristu. Bude ve shromáždění věřících přijímat jeho tělo a krev, a s celou církví bude k tobě volat. Zatím je odkázán na nás. Proto se k tobě modlíme místo něho, jak nás tvůj Syn naučil.“ 
Kněz drží dítě v náručí nebo dle místních zvyklostí může i pozvednout výše.
Všichni: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes, A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.“
K: „Neboť tvé je království i moc i sláva navěky.“

Dle místních zvyklostí mohou tento text spolu s knězem říkat i přítomní věřící.
V případě, že kněz nedrží dítě v náručí, jsou v presbytáři rovněž shromážděni rodiče i kmotr držící dítě. Kněz v takovém případě čte trochu odlišný text. Otec stále drží zapálenou křestní svíci.

 

 

Závěrečné požehnání
Poté se kněz otočí, předá dítě matce dítěte. Rodiče předstoupí před kněze, obvykle vstoje, dle místních zvyklostí i vkleče, připraveni přijmout požehnání. Obvykle se sklopenou hlavou. Rodiče stojí k oltáři stejně jako o vlastní svatbě, tedy muž má ženu po levici !

VERZE A – žehnání oběma rodičům najednou
Kněz nejdříve položí obě ruce na hlavu dítěte v matčině náručí.
K: „Na dítě, které bylo právě pokřtěno, ať sestoupí požehnání Pána Boha všemohoucího. Neboť on ho tak miloval, že dal svého Syna a naplnil celý svět radostí. Ať je Vojtěch Michael stále podobnější našemu Pánu, Ježíši Kristu.“ 
Všichni: „Amen.“

Kněz položí pravou ruku na hlavu matky a levou ruku na hlavu otce. 
K: „Také na rodiče dítěte, které bylo právě pokřtěno, ať sestoupí požehnání Pána Boha všemohoucího. Neboť všechen život se rodí z jeho vůle. A´T tito rodiče nikdy nezapomínají na radost dnešního dne, kdy děkují za své dítě a spolu s ním ať vzdávají Bohu díky celým svým životem.“ 
Všichni: „Amen.“

Kněz zdvihne ruce do výše směrem ke všem přítomným věřícím. 
K: „A štědré požehnání Pána Boha všemohoucího ať sestoupí také na všechny přítomné věřící. Neboť on nám všem dal z vody a z Ducha svatého život věčný. Ať je toto shromáždění vždycky a všude živým lidem Božím, ať je naplněno Božím pokojem.“
Všichni: „Amen.“


VERZE B – žehnání každému rodiči zvlášť
Kněz položí nejdříve obě ruce na hlavu matky
K: „Všemohoucí Bože, tys pramen života i lásky, ty vkládáš lásku do srdce matčina. Požehnej této matce, která ti dnes děkuje za své dítě a dej, ať se na něm dočká radosti. Dej, ať toto dítě svou matku miluje , ať prospívá moudrostí, věkem i milostí u tebe i u lidí. „
Všichni: „Amen.“

Kněz položí obě ruce na hlavu otce.
K: „Všemohoucí Bože, ty jsi zdroj a vzor všeho otcovství. Požehnej tomuto otci. Dej, ať je svému dítěti vzorem a ať ho dovede ke křesťanské zralosti“. 
Všichni: „Amen.“

Kněz zdvihne ruce do výše směrem ke všem přítomným věřícím. 
K: „Bože, ty všechny lidi miluješ; požehnej všem, kdo se tu sešli, příbuzným a přátelům. Chraň je ode všeho zlého a dej jim svůj mír.“
Všichni: „Amen.“


K: „Požehnej vás všemohoucí Bůh Otec i Syn i Duch svatý.
Všichni: „Amen.“

Všichni se pokřižují a tím je obřad ukončen.


Dle místních zvyků následuje průvod kostelem ven (pouze rodiče s dítětem a kmotr), ostatní se za nimi přidávají. Nebo kde je zvykem přinášet dítě ještě k mariánskému oltáři je vhodné tento zvyk zachovat.
Doporučuje se zpívat slavnostní písně jako „Bože chválíme Tebe“ nebo písně vyjadřující poděkování, velikonoční radost nebo „Magnificat“. V Kancionálu jsou doporučeny křestní písně.

Po obřadu obvykle následuje focení před kostelem a hostina, kterou pořádají rodiče dítěte nebo dospělý pokřtěný. Je vhodné pozvat i kněze, nicméně je třeba mít na paměti, že odmítnutí účasti na oslavě knězem není výrazem nezájmu, ale bohužel velké zaneprázdněnosti kněží českých i moravských diecézí.

Poznámky:
S ohledem na slavnostní okamžik křtu pro církev i věřící, je vhodné 
a) křtít v průběhu nedělní bohoslužby 
b) mimo řádnou bohoslužbu do křestního obřadu zahrnout i svátost eucharistie (sv. přijímání).
I tak jsou texty a průběh obdobný. 
U křestního obřadu v neděli :
- v některých farnostech uvítání u vchodu a úvodní průvod není realizováno
- mezi uvítáním u vchodu a samotným křestním obřadem probíhá běžný bohoslužebný pořad (místo obvyklého Vyznání víry se využívají texty křestních obřadů)
- v rámci části bohoslužby slova jsou povinná dvě čtení místo jednoho 
- po obřadu křtu následuje běžný pořad bohoslužby oběti (eucharistie)
- po skončení sv. přijímání teprve následuje požehnání dle křestních obřadů
U křestního obřadu s udílením svátosti eucharistie :
- mezi modlitbou „Otče nás“ a Závěrečným požehnáním proběhne Pozdvihování a Přijímání

Jména :
Kromě svého rodného jména může přijmout dítě nebo i dospělý křtěný jako své druhé jméno – křestní jméno, které volí dle místních zvyklostí obvykle rodiče nebo někdo z prarodičů. Často bývá za křestní jméno tradiční zvolenou rodinné jméno (či rodového světce) nebo jméno kmotra nebo jméno kněze. Je možné mít i více křestních jmen. Obvyklé je však jedno křestní jméno.

Duchovní příprava na křest – katechumenát:
Duchovní přípravou před křtem se rozumí čas strávený diskusemi s knězem, který bude křtít. Záměrem přípravy je dostatečně vysvětlit duchovní rozměr a křesťanskou podstatu křtu, než vysvětlovat procesní průběh křtu. Období, po které se dospělý připravuje na křest, se rozumí katechumenát a trvá zpravidla jeden rok.

 


Před křtem je třeba zajistit:


Křestní nádoba (rodiče ve spolupráci s knězem nebo raději správcem kostela) - vhodně ozdobena (květinami) kovová mísa (přijatelná je i čistě skleněná mísa), pokud není možné použít křtitelnici. Rozhodně se nedoporučuje využívá keramiku nebo porcelán (křehkost při pádu, malované zdobení atp.). Plastové nádoby nejsou vůbec vhodné. 
 

Křestní rouška (rodiče) (nebo místně kmotr) 
 

Křestní svíce (rodiče) (nebo místně kmotr)
 

Kmotrův dárek pro křtěnce (kmotr) - vhodné jsou dětské misálky, dětské bible, hračky s biblickým motivem). S ohledem na místní či rodinné tradice se rovněž užívají zlaté šperky (naušnice, řetízky) či jiné předměty s křestními motivy.
 

Upomínkový list (rodiče nebo kněz)
 

Zápis v křestní matrice a Křestní list (kněz), potvrzení je potřebné pro pozdější další svátosti (první svaté přijímání, biřmování, svatbu)

 

 


 


    P. Vojtěch Eliáš

 

 

 

 

 

    Jiné odkazy na křest:

    pravoslavní věřící

      katoličští věřící

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

       křestní svíce

     z včelího vosku

        (cca 30cm)